Zdá se, že tématem vyjednávání o příští vládě jsou církevní restituce. Lidovci se tváří, že jde o nepřekročitelný práh a tak svou pomoc nabízí Úsvit. Bude se tak příští vláda opírat o VV v novém kabátě? Zní to bláznivě, ale je to možné.
Je otázka, proč by se Bohuslav Sobotka chtěl ucházet o podporu zrovna Úsvitu. S lidovci si vládu už vyzkoušel. Nebyl to žádný med, ale šlo o koalici, která vydržela až do řádných voleb. Na jednotu poslaneckého klubu KDU-ČSL bych si vsadil spíše než výdrž hnutí Tomia Okamury. Jenže jsou tu právě ty nešťastné restituce. Zřejmě ty totiž mají na mysli Michal Hašek a Jeroným Tejc, kteří se ve sněmovně hodlají věnovat ochraně sociálnědemokratického programu.
Tady je problém české politiky. Topolánkova i Nečasova koalice se rozpadly díky odpadlíkům a vždy šlo nějakým způsobem o restituce. Stačí, aby se objevil jediný odvážlivec, shromáždil pár kolegů ve sněmovně a už si může vytvořit svou vlastní opozici, která může shodit vládu.
Restituce jsou nekonečným zdrojem problémů českých vlád a to i přes to, že jde o téma, které společnost vlastně nezajímá. Odpůrci se můžou opřít o průzkumy veřejného mínění. Jistě, podle nich je většina obyvatel proti. Jenže stejné průzkumy věštily drtivé vítězství levice ve volbách. A jaké byly vlastně výsledky voleb. Reálně se do Poslanecké sněmovny dostaly pouze dvě strany, které se proti restitucím zásadně vymezovaly. ČSSD a KSČM dají dohromady 83 hlasů, to není většina. To není ani polovina. To je prostě a jenom menšina.
Takové rozdělení zřejmě realisticky odpovídá vztahu společnosti k církevním restitucím. Máme tu silně motivovanou menšinu protestující proti nim. Zbytek populace se k restitucím staví asi jako ke koprovce z jídelny. Nejsou z nich nadšení, ale do sporu kvůli nim nepůjdou.
Proč musí Sobotka hájit téma restitucí? Je to zkušený politik, který ví, jak funguje náš systém. Téma restitucí by možná byl osobně ochotný pustit kvůli podstatnějším věcem jako fungování státu a životní úroveň občanů. Jeho voliči by na restituce nejspíš dříve či později zapomněli. Jenže ve Sněmovně zůstává jeho stranická opozice, která bude toto nebo jiné téma ráda připomínat, tak jako to dělali Vlastimil Tlustý a Petr Tluchoř v případě Topolánka nebo Nečase.
Případné stabilitě příští koalice tak vznikají už na začátku vyjednávání zásadní překážky. Spojenectví s lidovci dodá sílu opozici v ČSSD. Jenže alternativní spojenectví s Úsvitem dává život vlády všanc rozmarům poslanců Úsvitu. Tak jako tak Bohuslav Sobotka vydrží příští čtyři roky v čele vlády pouze s nejvyššími obtížemi. Konečně byl by prvním premiérem, kterému by se to povedlo za posledních více než deset let.